Přes dvacet let jsem novinářem a ještě ke všemu novinářem píšícím především o marketingu. Každý den narážím na zhůvěřilosti píáristů, které nás, novináře, v tom lepším případě pobaví, v horším případě vyprovokuje k nějaké škodolibé reakci a v tom nejhorším rozčílí. Léta sbírám tyto PR perly, přednáším o nich na dvou vysokých školách, tu a tam i nějaké firmě a na apríla 2014, kdy se mou emailovou schránkou přehnala smršť rádoby vtipných tiskových jsem založil LinkedInd skupinu PRciny, kde jsem všechny podobné PR „faily“ začal zveřejňovat. Nešlo mi primárně o dehonestaci chybujících píáristů, jen si trochu ulevit a případně pobavit pár spřízněných duší. Nějak se to ale vymklo. Skupina nabobtnala do obřích rozměrů a dávno ji netvoří jen okruh mých známých. Každopádně i přes případné emotivní výlevy není v mých příspěvcích (až na opravdové výjimky) nic osobního, vše je vedeno snahou upozorňovat na počiny, které novináře štvou a hojně přispívají k časté averzi mezi novináři a PR. A protože LinkeIn stále více komplikuje publikování příspěvků a existenci skupin, vznikly tyto stránky.